
Kraniosakrální terapie je velice jemná neinvazivní manuální technika, která pracuje na principu využití znalostí kraniosakrálního systému. Což je polouzavřený hydraulický systém, který se nachází uvnitř dury mater (pevná membrána obalující CNS). Funkcí tohoto systému je produkce, cirkulace a zpětná resorbce mozkomíšního moku, jehož úlohou je vyživovat, detoxikovat a chránit náš mozek a míchu.
Terapeut pracuje jemnými doteky na specifických částech těla. Klient leží a vnímá jemné doteky na hlavě a na těle, může mít i různé prožitky a vize, neboť místy se z podvědomí čistí staré programy. Citlivější klienti při terapii mohou vnímat vibrace, jemný pohyb nebo uvolnění. Také mohou vyplout na povrch hluboko uložená emocionální témata, která je třeba zpracovat a integrovat do našeho života. Integraci si řídí každý systém sám, proto si zvolí přesně takovou rychlost, která bude danému systému příjemná a nevystaví ho zbytečně šoku. Komplexnost této techniky spočívá v jejím působení přímo v jádře našeho systému, proto prochází všemi vrstvami, tedy fyzickou, psychickou a energetickou.
Tato terapie je vhodná, jak při fyzických obtížích jako jsou bolesti pohybového aparátu, viscerální obtíže (reflux, žaludeční neurozy, obtíže s trávením,..) bolesti hlavy, migrény, hormonální nerovnováha, astma, alergie, tinitus, poruchy zraku/sluchu a další. Tak i při různých psychických problémech, jako je distres, chronická únava, nespavost, strachy a úzkosti, emoční labilita, deprese, poruchy příjmu potravy a další. Nedoporučuje se při aneuryzmatu mozkových tepen, u čerstvého krvácení do mozku a ještě zhruba 4 měsíce po něm. Později je naopak vhodná. Stejně, tak je vhodná jako podpora v těhotenství a příprava na porod (s výjimkou I. trimestru). Má ale efekt i v případě, že nás netrápí konkrétní fyzický nebo psychický problém. Je výborným nástrojem k osobnímu rozvoji, protože nám může pomoci získat lepší kontakt se sebou samými a naší intuicí. Uvádí se, že během terapie začínají obě hemisféry rovnocenně spolupracovat a vynášet do vědomí vnitřní moudrost a schopnost využívat náš skrytý potenciál (jinými slovy: nejsme ani moc racio ani moc neracio). Právě s objevením vlastního potenciálu mám v terapiích zatím nejčastější zkušenost. Ve chvíli, kdy totiž objevíme náš potenciál můžeme ho následovat a žít náš život v naplnění a harmonii. Začneme lépe vnímat vlastní tělo, které přesně ví, co je pro něj v danou chvíli nejlepší a pokud ho budeme poslouchat můžeme mu, tak dát prostor k aktivaci jeho autoreparačních schopností. A tak můžeme dojít k lepšímu fyzickému i psychickému pocitu, zlepšit si spánek, schopnost koncentrace, vztahy, naše vlastní hranice a vztah k sobě samému.
Osobně se mi na kraniosakrální terapii nejvíc líbí to, že nás učí nerozlišovat mezi dobrým a špatným. Jejím cílem není dokonalost ale plynutí a přijetí.
—
Podívejte se na nejčastější otázky ohledně kraniosakrální terapie:
Jak se chovat po ošetření kraniosakrální terapií? Odpověď najdete zde.
Jaké jsou účinky kraniosakrální terapie? Odpověď najdete zde.
Jak často chodit na kraniosakrální terapii? Odpověď najdete zde.
Co znamená „kraniosakrální“? Odpověď najdete zde.
Má kraniosakrální terapie nějaké kontraindikace? Odpověď najdete zde.
Jaká je cena kraniosakrální terapie? Odpověď najdete zde.
—
Představte si, že se učíte na snowboardu (místo snb si můžete představit skoro cokoliv: kolo, koně, kreslení,…). Jeden oblouček, brzda, další oblouček, brzda,… časem zvládnete dva obloučky za sebou a pak zase brzda. Během té kraťoučké jízdy mezi zabržděními, můžete cítit, jako byste se nechali na chvíli unést svahem. Ve chvíli, kdy si to uvědomíte, začne pracovat mozek a pocítíte nejistotu, a tak zabrzdíte. Brzda je snaha o kontrolu. Cítíte, jakou byste mohli mít volnost, ale chtělo by to přijmout pocit nejistoty. Jenže pocit nejistoty je pro nás příliš velké riziko. Mozek má za úkol udržet nás za každou cenu naživu. Pocit nejistoty přijme až ve chvíli, kdy zjistí, že je to pro nás bezpečné. Teď si představme, že by nám někdo podal ruku a provedl nás, tím procesem učení, když bychom ztratili balanc mohli bychom se přidržet jeho ruky a zároveň by nás neřídil, jen nám dělal jakousi záchranou síť, která by kopírovala každý náš krok a vždy byla připravená nás podržet. Terapeut během kraniosakrální terapie je právě ta pomocná ruka, které se může váš systém přidržet. Aby tak mohl přesměrovat energii na řešení toho, čeho zrovna potřebuje, protože ví, že terapeut mu zajišťuje v tu chvíli bezpečí a oporu.
Být rukou, které se můžete přidržet, a přitom vůbec nezasahovat do děje. Jen moct sledovat. Sledovat život. To je pro mě jeden z nejhezčích a zároveň nejnáročnějších pocitů.
Kristýna Lányová, fyzioterapeutka
