Vnitřní orgány a pohybový aparát se vzájemně ovlivňují.
Pohybový systém tvoří svaly, klouby a vazy, které mají oproti orgánům, cévám a nervům pevnější strukturu a lepší adaptabilitu (schopnost přizpůsobit se změnám). Právě tyto vlastnosti pohybového aparátu dávají tělu možnost vytvořit určitou hierarchii, kde jsou orgány, cévy a nervy nad svaly, kostmi a vazy. Tělo tak může chránit citlivější tkáně na úkor těch odolnějších.
To znamená, že často potíže projevující se na pohybovém aparátu pramení z potíží na orgánu. Tělo se snaží orgán ochránit například změnou držení těla, ale tím dochází k přetěžování některé části pohybového aparátu. Typicky bolesti pravého ramene mohou signalizovat oslabení jater.
U orgánů (ale i u všech ostatních struktur těla) jsou důležité pro optimální fungování tři podmínky:
Volné proudění tekutin
Pohyblivost
Přenos informací z těla do mozku (aferentace)
Pokud nejsou tyto podmínky splněny, dochází ke změně funkce orgánu. První manifestace takového problému je nejčastěji skrze pohybový aparát. A to ve formě BOLESTI nebo ZMĚNY POSTURY.
A tímto se zabývá Viscerální manipulace.
Technika viscerální manipulace, která se zaměřuje na práci s vnitřními orgány, je přes 30 let rozvíjena Jeanem Pierrem Barralem.
- Ovlivňuje propriorecepci v tkáních (hluboká citlivost – zvyšuje aferentaci)
- Zvyšuje lokální prokrvení
- Pracuje s tlakovými poměry (hrudník – břicho – kranio)
Díky tomu pomáhá k lepší regeneraci orgánů, redukování bolesti nebo zánětu a podpoře adaptační a regenerační schopnosti těla vedoucí ke zdraví, rovnováze a celkové vitalitě i na emoční úrovni.
Kristýna Lányová , fyzioterapeutka
Plzeň